Bohužel jde o každodenní součást virtuálního prostředí, do něhož se noříme téměř všichni. Je to praktika, která není nová, avšak až internet jí dal křídla k rozletu, ta nejsilnější možná. Jistě jste dostali a dostávat budete řetězové emaily, nad nimiž rozum zůstává stát. Myslí to odesílatel nebo „přeposílatel“ vážně? Přečet si to vůbec? Vážně mi to posílá můj strejda, babička, kamarád, kolega z práce?

Hoax je falešnou zprávou, v níž se často nabádá k přeposílání „než to smažou“. Obsahem se často týká varování před neexistujícím nebezpečím. Hoax je také často součástí širších smyšlených zpráv. 

Tyto fake news neboli podvržené zprávy jsou denně posílány do světa ostatních informací, často jako účinný nástroj propagandy, i když ta nemusí být hlavním cílem vždy. Nemusí se také týkat jen politiky nebo ovlivňování veřejné debaty například v období voleb. Často se točí i kolem různých událostí, sociálních skupin, menšin či konkrétních osobností s opačným názorem. Užitečným pomocníkem vylhaných textů je známé české „na každém šprochu pravdy trochu“. Protože abychom lživému článku či komentáři uvěřili, je často napsán a vystaven na informacích věrohodných. Primárním cílem dezinformací pak není ani tak „obracení na pravou víru“, nýbrž vnést do názoru příjemce zmatek, pochyby. Kýženým výsledkem je prohlášení známého „bůhví jak to bylo“.

Je třeba rozlišovat mezi fake news a „urban legends“. Takzvané „městské legendy“ je označení pro sdělení, které je také „cinklé“, smyšlené. Cílem však není primárně příjemcovo zmatení, ale i jeho pobavení, což je oproti značné části fake news podstatný rozdíl. A i když městské legendy jsou řazeny mezi soudobý folklor, který je znám už od šedesátých let minulého století, aktuálně si často dělají legraci právě z formy sdělení článků z různých dezinformačních webů. Nicméně v záplavě dnešních nepravd se mnohdy stává, že si lidé takovou srandu přeposílají jako „opravdový důkaz“ o zvrácenosti světa. Stejně jako v případě klasických podvržených zpráv je tato forma obsahově často založená na xenofobii a protiliberálních postojích obecně.

To, že je proti lžím nutné bojovat je nasnadě. Notabene, když svou obrovskou mocí dokáží obracet i výsledky voleb a referend. Samozřejmě je těžké, prakticky nemožné procentuálně určit, u kolika lidí takováto sdělení uspěla, ať už utvrzením v daném názoru nebo jeho změnou. Je však jasné, že pasivita nebude do budoucnosti to pravé ořechové.