Harpyje pralesní je druhým největším dravcem Jižní Ameriky. Své místo zaujímá hned po kondorovi andském, jinak tam většího dravce nenajdete. Ovšem potkat harpyji pralesní vůbec není snadné. Tento dravec se schovává v hlubokých lesích, které pokrývají obrovskou plochu Amazonie. A tak ji kolikrát ani Indiáni, kteří žijí v amazonské džungli, nespatří za celý svůj život.

Pěkní obři
Rozpětí jejich křídel může být až dva metry, což zase není tak moc, vzhledem k jejich velikosti těla. Mají jen taktak co dělat, aby je křídla unesla. Jsou to totiž pěkní mackové, vážit mohou až 10 kilo. Samec přitom bývá o mnoho menší než samice, takže si v jejich partnerském životě raději moc nevyskakuje. Ale rozpoznat je od sebe dá pořádnou práci, neboť jsou si hodně podobní, mají masivní zobák a stejné zbarvení křídel – hřbet je břidlicově černý, hlava a krk šedé a břicho bílé.

Jejich žluté mohutné silné nohy jsou na konci zakončeny obrovskými, kolikrát až 13 cm dlouhými drápy, takže jejich kořist, kterou drápy chytí, nemá žádnou šanci na záchranu. Jejich dlouhý ocas a zaoblená křídla jim umožňují dokonale manévrovat v hustém pralese. Mezi hustými pralesními stromy se totiž každému jinému ptáku létá velmi obtížně.

Potrava
Harpyje pralesní je velmi aktivním lovcem. Létá nízko nad stromy, a oběť, kterou si vyhlédne, chytá do svých drápů a lehce si ji tak odnese. Vrhne se na ní střemhlavým letem rychlostí až 90 km/hod, takže nemá šanci k útěku. Loví dostatečně velkou kořist, aby netrpěli hlady. Mezi své pochoutky řadí především hady, opice, lenochody, mravenečníky, vačice, papoušky a jiné ptáky. I když je kořist velká, tudíž je vidět na dálku, má harpyje velmi dobře vyvinutý zrak, který je asi 8x silnější než zrak člověčí.

Mláďata
Harpyje si staví obrovská hnízda vysoko v korunách stromů, aby nebyly ze země vidět. Průměr takového hnízda může mít až 1,5 metrů. Samice snese jedno až dvě vejce jednou za tři roky. O svá mláďata poctivě pečuje půl roku a po tu dobu je nespouští z očí. Potravu jim nosí samec.

Indiáni a harpyje
Pro místní domorodce je harpyje pralesní cenným společníkem. Indiáni často vybírají z jejich hnízda mláďata, aby je mohli vychovávat v zajetí. Cenné jsou pro ně především jejich pera, která by jinak z volně žijících dravců neměli šanci získat. Pera pak využívají ke směnným obchodům. Výměnou za ně tak mohou získat vše, čemu Indiáni přikládají cenu. A navíc – ten kdo chová živou harpyji, je v očích ostatních indiánů vážený a ctěný.