Jsou situace, kdy nám hmyz ani trochu nevadí. Případně situace, kdy by nám sice mohl potenciálně vadit, ale nepřipouštíme si to, protože je nám natolik jasné, že nám je daný druh hmyzu potřeba, že mu dokážeme něco málo odpustit. Takže slyšíme-li někde bzučet dejme tomu čmeláka, nevzrušuje nás to, protože se od něj ničeho nepříjemného nedočkáme, a slyšíme-li někde v přírodě bzukot včel, víme, že se musíme mít na pozoru, abychom je nerozdráždili a nedočkali se jejich žihadel, ale jinak je akceptujeme, protože víme, jak jsou pro nás důležité.

Ale ne všechen hmyz je podobně neškodný nebo prospěšný. Jsou i hmyzí druhy, které nám lidem vadí. A to plným právem. Některé z nich nám jsou na obtíž v přírodě, dejme tomu komáři, a některé jsou nám obzvlášť nepříjemné třeba tím, že se zabydlí i u nás doma a začnou tu nějakým způsobem škodit.

Hlavně u nás doma bychom se měli bránit, a to zejména v případě hmyzu, který je nesporně na škodu. A to leckterý hmyz je, nepopiratelně. Jsou druhy hmyzu, které představují pro nás lidi zdravotní riziko, jsou druhy, které nám ničí potraviny nebo jiný majetek a podobně. A s něčím takovým je nejlepší urychleně skoncovat.

Kdo by třeba chtěl mít doma blechy nebo štěnice? Kdo by byl rád, že je od nich neustále poštípaný a že se jich ne a ne zbavit, ani kdyby pro to udělal cokoliv, co se jenom dá laicky udělat? Kdo by tu rád snášel ničení potravin a svého majetku mravenci? Nebo kdo by chtěl bydlet někde, kde se spolu s ním usídlili švábi, rusi, mšice, vosy, sršně a podobně? Nikdo. Nikdo z nás, kdo ví, jaké nepříjemnosti ze strany takového hmyzu hrozí.

Ale s nejedním takovým hmyzem si my laikové nedokážeme poradit. Když ho máme někde, kde ho mít nechceme, nedokážeme se ho nejednou zbavit. A pak přichází ke slovu odborná desinsekce. Která je naštěstí dosažitelná. A díky níž můžeme žít i bez nezvaných hmyzích spolubydlících.